Dominikánská republika je ekonomicky otevřenou zemí, která podporuje volný obchod. Je zemí úzce integrovanou do globální ekonomiky s koeficientem otevřenosti 35 %. Silně závisí na mezinárodním obchodu, kapitálových tocích, převodech peněz a cestovním ruchu. Je silně ovlivněna Spojenými státy.
Dominikánská republika je nejnavštěvovanější destinací v Karibiku. Kromě slunných pláží lákají turisty i památky na koloniální historii. Zejména připlutí Kryštofa Kolumba při jeho první platbě právě na ostrov Hispaniola. Na ostrově byla založena první kolonie, postavena první osada, katedrála, nemocnice, klášter a univerzita v Americe.
Dominikánská republika je sedmou největší ekonomikou v Latinské Americe a vůbec největší v karibské a středoamerické oblasti.
Pokud chcete číst článek na bílém pozadí, klikněte ZDE
V letech 1992 až 2018 měla nejrychleji rostoucí HDP na západní polokouli s více než pětiprocentním průměrným růstem. Vlivem pandemie koronaviru v roce 2020 došlo k poklesu HDP o 6,6 %. Z krize se však velmi rychle dostala, a už o rok později vykazovala hospodářský růst o 12 % a v roce 2022 o 5,1 %. Odhaduje se, že v letošním roce 2023 poroste dominikánská ekonomika o 3,9 %.
Právem se může pochlubit makroekonomickou stabilitou a silnou odolností vůči vnějším šokům.
Je zemí se středními příjmy. Minimální mzda činí 240 USD měsíčně. V posledních letech dosáhla významného poklesu nezaměstnanosti. Z 8,8 % v roce 2012 na 5,8 % v roce 2022.
50 % populace je chudých (v rámci indexu je 40 % extrémně chudých). Zbytek populace je zařazen do střední a nižší střední třídy. Nejistá ekonomická situace mnoha Dominikánců je po desetiletí nutila emigrovat do Portorika a USA (především New York, kde je největší počet emigrantů).
V posledních letech roste v Dominikánské republice inflace. Zatímco v roce 2019 rostly meziročně ceny o 1,8 %, v roce 2021 dosáhla inflace 8,2 % a v loňském roce (2022) již činila 8,8 %. Inflační tlaky jsou způsobeny především zvýšením cen ropy a dalších surovin nutných
pro místní produkci. Rovněž vysokými náklady na mezinárodní kontejnerovou dopravu a v neposlední řadě i narušením dodavatelských řetězců.
V minulosti byla Dominikánská republika závislá na vývozu zemědělských komodit, zejména cukru, kakaa a kávy. Během uplynulých třiceti let byla úspěšně diverzikována její ekonomika do oblasti služeb, průmyslu, zemědělství, těžby a obchodu.
Služby dnes představují více než 60 % HDP, průmysl 24,2 % HDP. Zemědělství pouze 5,68 % HDP. V roce 2022 vzrostl sektor služeb o 6,5 %. Silný výkon je poháněn cestovním ruchem a příznivou relací s USA.
K exportním komoditám patří hlavně zlato, doutníky, nikl, zdravotní zařízení, šperky, oblečení, obuv, kakao cukr. Export směřuje zejména do USA, Haiti, Švýcarska a Indie.
Mezi importní komodity patří ropa, potraviny, bavlna a textilie, chemikálie a léčiva. Hlavními importními partnery jsou USA, Čína, Mexiko a Brazílie.
Saldo obchodní bilance je dlouhodobě negativní.
V posledních letech dochází k výraznému nárůstu remitencí zasílaných do Dominikánské republiky. V roce 2022 dosahovala jejich hodnota 9,9 mld. USD, což je ve srovnání s předchozím rokem o 0,6 mld. USD méně, ale o 2,9 mld. více než v roce 2019 před pandemií coronaviru. Remitence pochází z 84,4 % z USA, následuje Španělsko (6,6 %), Haiti (1,3 %), Itálie (0,9 %) a ostatní země.
Remitence a cestovní ruch jsou nejdynamičtější sektory dominikánské ekonomiky.
| Ukazatel | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
| Růst HDP (%) | -6,73 | 12,28 | 5,10 | 3,90 | 4,60 |
| HDP/obyv. (USD/PPP) | 17 080,00 | 19 830,00 | 21 990,00 | 23 490,00 | 24 760,00 |
| Inflace (%) | 3,78 | 8,24 | 8,80 | 5,80 | 5,00 |
| Nezaměstnanost (%) | 7,00 | 7,40 | 5,80 | 6,00 | 5,80 |
| Export zboží (mld. USD) | 10,30 | 12,46 | 13,47 | 14,48 | 15,59 |
| Import zboží (mld. USD) | 17,11 | 24,14 | 30,29 | 31,16 | 32,26 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -6,80 | -11,68 | -16,82 | -16,68 | -16,67 |
| Průmyslová produkce (% změna) | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Populace (mil.) | 11,00 | 11,12 | 11,23 | 11,33 | 11,43 |
| Konkurenceschopnost | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Exportní riziko OECD | 4/4 | 4/4 | 4/7 | 4/7 | N/A |
Zdroj: EIU, OECD, IMD
Bankovní systém
V čele bankovního systému Dominikánské republiky je centrální banka – Banko Central de la República Dominicana. Reguluje měnový systém v zemi.
Bankovní systém poskytuje standardní bankovní služby a zahrnuje komerční banky, hypotéční banky, spořitelny, rozvojové banky a půjčkové ústavy.
Hlavním finančním zdrojem financování soukromého sektoru jsou komerční banky, které poskytují obvykle krátkodobé úvěry, úvěry střednědobé a dlouhodobé. Pro stavební a turistický sektor poskytují úvěry hypotéční banky. Spořitelní a půjčkové ústavy umožňují získat i dlouhodobé úvěry na bydlení. Rozvojové banky státní i soukromé nabízejí úvěry zejména pro financování projektů prioritních odvětví, jako je zemědělství, turistika, průmysl, doprava a služby.
Funguje také systém multibank, schopných poskytnout všechny služby komerční, hypoteční i služby rozvojových bank.
Vládní bankovní instituce:
-
- Banco Central de la República Dominicana,
-
- Banco Agricola de la Republica Dominicana,
-
- Banco Nacional de las Exportaciones.
Nevládní bankovní instituce Banreservas je největší a nejlépe hodnocená banka v Dominikánské republice. Banco Popular Dominicano provozuje největší síť bank a zaměřuje se na finanční řešení, úspory, půjčky občanům a pojištění. Banco BHD León jejedna z největších bank a vedle služeb občanům se zaměřuje také na služby pro malé a střední podniky.
Mezi další významné banky se řadí:
-
- Banco Vimenca,
-
- Scofiabank,
-
- Banco Unión,
-
- Citibank,
-
- Banco Múltiple Activo Dominicana,
-
- Banco Caribe,
-
- Banko BDI,
-
- Bell bank,
-
- Banesco,
-
- Bancamérica, aj.
Průměrná úroková sazba se pohybuje okolo 9 %.
Nejčastěji využívané formy platby jsou platba v hotovosti, dodavatelským úvěrem a dokumentární akreditivy a inkasa.
Daňový systém
Daně se v Dominikánské republice řídí Zákonem číslo 11-92 ze dne 31. května 1992. Je běžně známý jako Codigo Tributario (Daňový zákon) a jeho dodatky. Daně vybírá Dirección General de Impuestos Internos nebo DGII (Úřad pro vnitřní příjmy).
Dominikánské daňové právo je primárně teritoriální. Veškeré příjmy z pracovních nebo podnikatelských činností jsou zdanitelné bez ohledu na to, zda je tato osoba dominikánským občanem nebo cizincem s dlouhodobým pobytem.
Příjmy plynoucí z práce vykonávané mimo Dominikánskou republiku, ať už dominikánskými občany nebo cizinci s dlouhodobým pobytem nepodléhají dani. Výjimkou ze zásady teritoriality představují příjmy z finančních investic v zahraničí (akcie, dluhopisy aj.), ze kterých se musí odvádět daně v Dominikánské republice.
Daň z příjmu fyzických osob se odvíjí od ročního příjmu a je rozdělená do stupnice se čtyřmi úrovněmi zdanění 0 %, 15 %, 20 %, 25 %.
Daň z příjmu právnických osob je stanovena jako paušální 25 % daň z čistého zdanitelného příjmu. Všechny právnické osoby musí každý rok nejpozději do 30. dubna podat daňové přiznání.
Kapitálové zisky jsou definovány jako rozdíl mezi prodejní cenou aktiva a pořizovací cenou očištěnou o inflaci. Kapitálové zisky jsou daněny jako běžný příjem.
Dále je v zemi stanovena daň z transferu průmyslového zboží a služeb (ITBIS), která je stanovena na 16 %. ITBIS je daň z přidané hodnoty, která se používá na dovoz většiny zboží a služeb. Existuje mnoho osvobození od daně z ITBIS. Patří mezi ně např. exportované zboží, základní potraviny, léky, palivo, hnojiva, knihy a časopisy, vzdělávací materiály, finanční služby, přepravní služby, pronájem domů, vzdělávací a kulturní služby.
Selektivní spotřební daň se vztahuje na koupi nebo dovoz určitého zboží a služeb zahrnující např. motorová vozidla, zbraně, tabákové výrobky, alkoholické výrobky, šperky, elektronické produkty aj. Konkrétní sazby se liší v závislosti na druhu zboží.
Veřejné finance a státní rozpočet
2022
Saldo státního rozpočtu (HDP) -3.30 %
Veřejný dluh (HDP) 60 %
Bilance běžného účtu -4,84 mld. USD
V Dominikánské republice jsou v posledních několika letech pod tlakem veřejné finance Veřejný dluh se mírně snížil z 64,7 % v roce 2021 na 60 % HDP v roce 2022. Bilance běžného účtu je dlouhodobě v deficitu. Dominikánská republika dlouhodobě usiluje o zvýšení vládních příjmů díky účinnějšímu výběru daní a cel. Velká míra zadluženosti bude generovat silné fiskální tlaky v letech 2023 až 2026, kdy budou prováděny platby za dluhovou službu ve výši téměř 20 000 milionů dolarů, a to pouze k pokrytí závazků vyplývajících z dluhu nefinančního veřejného sektoru.
