Alternativní fond nebo mini fond nebo malý fond nebo ne fond nebo podlimitní alternativní investiční fond, jsou označení pro institut správy majetku srovnatelného s obhospodařováním dle § 15 Zákona číslo 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (také jen „ZISIF“).
Pokud chcete číst článek na bílém pozadí, klikněte ZDE
Existují tři hlavní způsoby, jak si vytvoříme pasivní příjem. Investování, budování majetku a sdílení majetku. S pasivním příjmem můžeme získat finanční nezávislost a svobodu. To, že výsledky, resp. cíle každého z nás jsou a budou rozdílné je nesporné. Cílem může být báječná situace, kdy nemusíme pracovat, a přesto vyděláváme peníze. Stav, kdy aktivně pracujeme, protože chceme, k tomu máme vybudovaný pasivní příjem, jsme finančně nezávislí a svobodní, je dokonalý.
Neexistuje návod, jak získat pasivní příjem, finanční nezávislost a svobodu krok za krokem. Jsou jen možnosti a cesty. Tento článek osvětluje jednu z možných cest. Je exkurzí do institutu správy majetku srovnatelného s obhospodařováním, resp. článek je výletem k užívanějšímu termínu: alternativní fond, nebo také používanému označení mini fond nebo malý fond nebo ne fond.
Z hlediska unijního práva (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (dále také jen „AIFMD“) jde o podlimitní alternativní investiční fond.
Bát se nebo nebát se podlimitních alternativních investičních fondů?
Když jsme v médiích informováni o podvodném či nemorálním jednání některého z investičních fondů nebo investičních společností:
- Spolu s vyšetřováním takového případu se všeobecně poptává větší regulace.
- Okamžitě se vyrojí mentorující články, které nás učí nevěřit nikomu a ničemu. Některé nabádají k obezřetnosti.
Ke správnému rozhodnutí, abychom se báli co nejméně, potřebujeme správné informace. Není na škodu mít více ucelených informací. Zbytné lehce vytěsníme. Nezbývá, než postupovat chronologicky a začít pojmem
Společné (kolektivní) investování
je podnikatelsky prováděná správa peněžních prostředků a penězi ocenitelných věcí shromážděných od investorů. Znamená to společné investování na základě investiční strategie obvykle na principu rozložení rizika (diverzifikace portfolia) ve prospěch investorů. Výnos investice je zcela nebo zčásti závislý na hodnotě majetku, do kterého byly prostředky investovány. Kolektivní investování je jednou z regulovaných činností na finančním trhu. Takovou činnost smí vykonávat výhradně osoby s příslušným veřejnoprávním oprávněním, především pak investiční společnosti (pozn. !! není to podlimitní alternativní investiční fond !!) Současně tato činnost musí probíhat v zákonem vymezených formách investičních fondů.
Z uvedeného klíčového pravidla zná zákon několik výjimek. Jednou z nich je právě institut správy majetku srovnatelného s obhospodařováním dle § 15 Zákona číslo 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska ZISIF pak nejde o investiční fond, tedy ani fond kolektivního investování, ani fond kvalifikovaných investorů. Česká národní banka hovoří v souvislosti se správou srovnatelnou s obhospodařováním o zařízení, resp. fondu.
Podstata podlimitního alternativního investičního fondu
Zákonná regulace umožňuje vznik podlimitních alternativních investičních fondů jejichž podstatou je činnost správce. Ten na základě investiční strategie shromažďuje, spravuje a investuje majetek vložený investory, resp. jde o kolektivní správu majetku investorů. Činnost správce je obdobná jako u investičních společností v případě správy investičních fondů. Není však tolik zatížena mohutnou související regulací, což ale vyvažují některá omezení.
Po opatrných začátcích, kdy se tento institut dostal do našeho právního řádu, se stal fenoménem, se kterým je třeba v tržní praxi počítat. Popularita podlimitních alternativních investičních fondů u nás do roku 2020 strmě rostla. Vliv na to měl zejména všeobecný hospodářský růst. Přidala se poptávka po alternativních i spekulativních příležitostech. Byla a je ceněna flexibilita i široká škála investičních záměrů. Oceňována je relativně nízká regulace, personální, finanční a administrativní náročnost při založení a správě.
Na první pohled se může zdát, že činnost správce alternativního fondu je další z výjimek, na kterého pravidla pro společné investování neplatí. Ovšem musíme si připomenout, že správce podlimitního alternativního investičního fondu nemůže zamýšlet vykonávat činnosti z působnosti ZISIF, u kterých zákon nepředpokládá možnost zvolit si režim podlimitního alternativního investičního fondu.
Základní povinnosti správce podlimitního alternativního investičního fondu
V případě správy srovnatelné s obhospodařováním se povinnosti dle ZISIF uplatňují ve značně omezeném rozsahu. Předně se jedná o administrativní, specifickou, povinnost, podat žádost o zápis a být zapsán v seznamu vedeném Česku národní bankou. Česká národní banka nicméně nijak neověřuje správnost údajů zaslaných pro registraci ve veřejném seznamu. Stejně tak samotná činnost správce či jeho investiční strategie nepodléhá žádnému schválení ani většímu přezkumu ze strany České národní banky. Informaci, o jakého správce se jedná, si může každý investor, mimo materiálů samotného správce podle § 15 ZISIF, ověřit také v Seznamu registrovaných a regulovaných subjektů, dostupných na www.cnb.cz. Pravidelně aktualizovaný seznam správců podle § 15 ZISIF lze nalézt na webu České národní banky, databázi JERRS následující cestou: „Základní seznamy“ (volba tlačítka Provést) a dále „Osoby uvedené v § 15 odst. 1 ZISIF, kterým vznikla povinnost nechat se zapsat do seznamu„.
Další povinností je na všech listinných dokumentech včetně internetových stránek uvádět údaj, ze kterého jasně vyplývá, že správce nepodléhá dohledu České národní banky.
A také povinnost předkládat České národní bance předepsané výkazy. Nesplnění této povinnosti může vést až k výmazu z příslušného seznamu. Data poskytnutá správcem v rámci pravidelného reportingu Česká národní banka zpracovává za účelem posouzení, zda se objem spravovaného majetku neblíží hodnotě, která by vyžadovala získání licence k obhospodařování investičních fondů podle ZISIF (100 000 000 EUR nebo 500 000 000 EUR za podmínek stanovených ZISIF).
Vymezení a pojmové znaky
Zákon správci podlimitního alternativního investičního fondu ukládá dvě klíčová omezení:
- zákaz shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti,
- zákaz překročit zákonem stanovený rozhodný limit spravovaného majetku (100 000 000 EUR a 500 000 000 EUR za podmínek stanovených ZISIF).
- Pro určení podmínek, na které pravidla správy majetku srovnatelné
s obhospodařováním dopadají, - pro určení podmínek výkonu takové správy a identifikaci jejích důsledků
pro praxi,
musíme určit pojmové znaky, abychom mohli dojít k závěru, co je konkrétně podstatou správy majetku srovnatelné s obhospodařováním:
- podnikatelsky prováděná správa majetku
- shromážděného od více investorů, ne však od veřejnosti
- za účelem společného investování na základě určené strategie investování ve prospěch těchto investorů, kdy výnos je zcela nebo zčásti závislý na hodnotě majetku, do kterého byl majetek investován
- správcem se sídlem v České republice, přičemž
- spravovaný majetek není investičním fondem, resp. není v investičním fondu a správce není obhospodařovatelem investičního fondu, a konečně
- objem spravovaného majetku je omezen rozhodným limitem.
Některé z uvedených dílčích znaků nevyžadují větší komentář nad rámec výkladu poskytnutého Českou národní bankou, ale na některé je vhodné se více zaměřit:
- podnikatelsky prováděná správa majetku
Požadavek plyne z obecného předpokladu, že poskytovatelé služeb na finančním trhu vykonávají svou činnost ve smyslu vymezení podnikatele v občanském zákoníku. Zpravidla jako službu pro jiného. Aktuální judikatura nasvědčuje tomu, že správce podlimitního alternativního investičního fondu může aplikovat obecnou úpravu (plné) správy cizího majetku dle občanského zákoníku. Povahu činnosti nezmění ani to, je-li nebo bude-li samotný správce jedním z investorů do podlimitního alternativního investičního fondu.
- shromažďování od více investorů, ne však od veřejnosti
Podlimitní alternativní investiční fond, na rozdíl od fondu kvalifikovaných investorů, je otevřen nejen pro kvalifikované investory, ale i pro nekvalifikované investory, avšak pouze do počtu 20 osob.
Kategorie kvalifikovaných investorů ve smyslu ZISIF zahrnuje celou řadu finančních institucí a jiných specifických subjektů. Zahrnuje také fyzické osoby a běžné právnické osoby, pokud učinily prohlášení o vědomosti si rizik a investici alespoň ve výši:
- ekvivalentní částce 125 000 EUR bez dalšího (vyšší limit),
- 1 000 000 Kč se zajištěním provedení testu vhodnosti regulovaným subjektem, který je oprávněn poskytovat investiční služby zahrnující posouzení vhodnosti (nižší limit).
Investory s nižším limitem Česká národní banka z okruhu kvalifikovaných investorů v případě podlimitních alternativních investičních fondů výkladem vyloučila. Započítávají se do limitu 20 oslovených osob. A to s odkazem na požadavek odpovídajícího povolení, předpokládajícího určitou kvalitu, resp. způsobilost subjektu provádějícího vyhodnocení vhodnosti. Tento požadavek nesplňuje správce podlimitního alternativního investičního fondu, protože nemá licenci. Správcům podlimitního alternativního fondu se v důsledku tohoto výkladu zužuje základna potenciálních investorů. I tyto jinak kvalifikované investory totiž musí hodnotit jako „jednotky veřejnosti“ a započítávat do limitu 20 oslovených osob. Pokud však správce podlimitního alternativního investičního fondu deleguje vyhodnocení vhodnosti na regulovaný subjekt, který je oprávněn poskytovat investiční služby zahrnující posouzení vhodnosti, a který ho řádně provede, pak není důvod investora s nižším limitem započítávat do limitu 20 osob. Shromažďování majetku od investora, který investuje více než 1 000 000 Kč, nebude, v tomto případě, shromažďováním od veřejnosti. Česká národní banka se dále vyjádřila k tomu, že správce předmětného fondu není oprávněn nabízet investice prostřednictvím jeho webových stránek v případě, že zde není jasně uvedeno, že nabídka je určena pouze kvalifikovaným investorům. Toto plyne z povinnosti správce nenabízet nebo neposkytovat služby související se správou majetku více jak skupině o 20 osobách, kteří nejsou kvalifikovanými investory. Jestliže Česká národní banka zjistí veřejné nabízení při incidenční kontrole, může správci udělit finanční sankci nebo může přistoupit k výmazu ze seznamu správců.
- společné investování jako účel shromažďování a správy
V případě podlimitního alternativního investičního fondu je mimořádně důležitý prvek společného investování, resp. správy majetku investorů na společném základě. Znamená to, že není možná obsluha individuálních účtů investorů na příslušných trzích, což by vyžadovalo odpovídající povolení k poskytování investičních služeb. Správce obsluhuje účet pouze jeden, souhrnný, v rámci, něhož dává pokyny k nákupu a prodeji aktiv ze spravovaného majetku, shromážděného od investorů, jako celku. Zde je také nutno připomenout, že investice do alternativního investičního fondu musí být vystavena tržnímu riziku. Pokud by nebyla, jednalo by se o možné porušení bankovního monopolu. Rovněž je důležité připomenout závislost zisku nebo ztráty investora na hodnotě majetku, do kterého podlimitní alternativní investiční fond investuje.
- podlimitní alternativní investiční fond není investičním fondem a správce není obhospodařovatelem ve smyslu ZISIF
Správce není oprávněn používat označení „investiční fond“ a „investiční společnost“ v případě, že nesplňuje podmínky pro užití těchto označení. Podlimitní alternativní investiční fond, ve kterém je konána správa srovnatelná s obhospodařováním není také fondem kolektivního investování. Není fondem kvalifikovaných investorů. To má několik důsledků.
- Na rozdíl od investičních fondů, ZISIF, nepředepisuje právní formu, kterou má podlimitní alternativní investiční fond nabývat. Ani právní formu správce, který daný fond spravuje. Má to i druhou stránku. Spočívá v tom, že podlimitní alternativní investiční fond není oprávněn nabývat organizačních forem vyhrazených investičním fondům. Nemůže být akciovou společností s proměnným základním kapitálem, investičním svěřenským fondem nebo podílovým fondem. Co do možností investora ukončit investici v průběhu trvání podlimitního alternativního investičního fondu odkupem podílů správcem, není předepsána otevřená nebo uzavřená forma.
- Podlimitní alternativní investiční fond nemůže být základním investičním fondem ve smyslu daňového práva. I kdyby akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Nebo by v souladu se strategií investování bylo investováno do zákonem o daních z příjmů předpokládaného okruhu aktiv. Není možnost využít zvláštní sazby daně z příjmů právnických osob pro tzv. základní investiční fondy. Z hlediska daně z přidané hodnoty je povaha činnosti správce předmětného fondu (ne)zahrnuta do finanční činnosti a jako taková osvobozena od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně. Ovšem je to sporné.
- Pokud je účast na podlimitním alternativním investičním fondu představována cenným papírem, takový cenný papír, gramatickým výkladem posuzováno, není cenným papírem kolektivního investování. Když se podržíme výkladu v souladu s unijními předlohami je tento závěr k diskusi. Fond dle § 15 ZISIF, je ve smyslu unijního práva alternativním investičním fondem, byť podlimitním a podléhajícím regulaci v minimálním rozsahu. S ohledem na vymezení unijní předlohy kategorie cenných papírů kolektivního investování se nabízí závěr, zda pojem „cenný papír kolektivního investování“ nevykládat v souladu s unijní předlohou a nevztáhnout jej i na podíly na fondu dle § 15 ZISIF, představované cenným papírem. Praktickou souvislostí při případném neveřejném nabízení takových cenných papírů jsou potom požadavky na rozsah veřejnoprávního oprávnění subjektů, které takovou nabídku mohou činit. Za zmínku stojí nemožnost využívat investiční zprostředkovatele, neboť jejich oprávnění v rámci zprostředkování investic (poskytování investiční služby přijímání a předávání pokynů) z relevantních kategorií investičních nástrojů aktuálně zahrnuje pouze cenné papíry kolektivního investování vydávané fondy kolektivního investování nebo fondy kvalifikovaných investorů.
- pozice správce ve vztahu k právním předpisům:
- Správce není obhospodařovatelem ani administrátorem ve smyslu ZISIF.
- Správce předmětného fondu je povinnou osobou dle Zákona číslo 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (také jen „ALM“).
- Právní úprava nebrání správci podlimitního alternativního investičního fondu, jehož strategie investování to umožňuje, investovat spravovaný majetek do jiného podlimitního alternativního investičního fondu. Není vyloučena ani správa více podlimitních alternativních investiční fondů jedním správcem.
V případě investic dalších podlimitních alternativních investičních fondů jde o samostatná zařízení (samostatné podlimitní alternativní investiční fondy), a počet investorů je nutné posuzovat výhradně na úrovni jednotlivého fondu a jeho správce. Pokud tedy do konkrétního alternativního fondu investuje prostřednictvím účasti na jiném alternativním fondu v součtu více než 20 nekvalifikovaných investorů, nejedná se obecně na úrovni správce dotčeného podlimitního alternativního investičního fondu o zakázané shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí od veřejnosti, neboť relevantní je primárně počet a povaha přímých investorů. Uvedené však nelze paušalizovat, bez zohlednění okolností jednotlivého případu (totožnost strategie, personální a majetkové propojení správců).
- objem spravovaného majetku je omezen rozhodným limitem.
Pro posouzení zákonného limitu (100 000 000 EUR a 500 000 000 EUR za podmínek stanovených ZISIF) se objem majetku shromážděného v podlimitních alternativních investičních fondech sčítá. Provádí-li totiž tentýž správce společné investování ve více podlimitních alternativních investičních fondech, byť s odlišnou strategií investování, je stále totožným shromažďujícím subjektem.
Osoby zapisované do seznamu podle § 15 ZISIF nesmějí obhospodařovat majetek, jehož hodnota přesahuje 500 000 000 EUR. Pokud je součástí obhospodařovaného majetku pákový efekt (např. finanční deriváty, měnové zajištění, úvěr), snižuje se limit na 100 000 000 EUR.
Kurs pro přepočet obhospodařovaného majetku není v ZISIF stanoven. Česká národní banka pak vychází z kurzu devizového trhu, který vyhlašuje.
V případě, že objem obhospodařovaného majetku překračuje snížený limit 100 000 000 EUR, je vhodné, aby správce uměl v případě výzvy České národní banky doložit, že pákový efekt nevyužívá.
Listiny a dokumenty
Investování do podlimitního alternativního investičního fondu se neobejde bez náležitých dokumentů, kterými jsou:
- Smlouva o správě investice
- Informace o zpracování osobních údajů
- Investiční strategie
- Obchodní podmínky
- Sazebník
- Klíčové informace pro klienty
- ALM/KYC dotazník
- Ověření totožnosti
Závěr
Každý, kdo se rozhodne investovat své peníze do podlimitního alternativního investičního fondu spravovaného správcem podle § 15 ZISIF, by měl umět správně zvážit výnos v poměru k bezpečí a likviditě. To ostatně všechny investory charakterizuje.
„Stojí za to nebát se smrti, protože pak se nemusíš bát ničeho“
Seneca
Autorka: Jana Janečková
