V dnešním světě, kde je finanční stabilita a jistota klíčovým faktorem pro šťastný život, jsou investice stále víc populární. Předností investic k dosažení pasivního příjmu je, že nám umožňují dosáhnout finanční nezávislosti a mít svobodu rozhodovat o tom, jak trávit svůj čas. Vydělávání peněz ve spánku je pro mnohé z nás snem, který můžeme naplnit nalezením vhodného zdroje pasivního příjmu. Není to nemožné, ale dosáhnout vysokého pasivního příjmu není úplně snadné.
Pokud chcete číst článek na bílém pozadí, klikněte ZDE
Kdy začít investovat
Ideálně ihned po narození. Ač si to neuvědomujeme, bez rozdílu všichni prvotně investujeme do sebe. Vzděláváme se, učíme se různým dovednostem, rosteme. To od nás vyžaduje investici v podobě času a čas jsou peníze. Chce to pozornost, úsilí a energii. Náš růst bývá podmíněn i finanční investicí. Takové investice sám do sebe jsou mnohdy ty nejlepší, jaké v životě uděláme.
Všeobecně by pro nás bylo prospěšné, kdybychom už od raného věku nabývali finanční gramotnosti. Osobně bych tuto disciplínu, jako povinný předmět, zavedla na základní škole. Jsem přesvědčená o tom, že mnozí z nás by investovali již v jedenácti letech, stejně jako miliardář Warren Buffet, který se proslavil výrokem: „Někdo dnes sedí ve stínu, protože někdo jiný kdysi dávno zasadil strom.” – lituje, že nezačal v mladším věku!
Musíme si přiznat, že o investování, začneme obvykle uvažovat nejdřív po třicítce, častěji po čtyřicítce nebo padesátce (samozřejmě existují výjimky). Nevyužíváme investiční příležitosti, které se nám do té doby naskytnou. Jednoduše máme pocit, že pro naši životní fázi nejsou aktuální. Říkáme si, že budeme investovat, až vyděláme více peněz. Někdy se investičním příležitostem vyhýbáme, protože se bojíme, že něco pokazíme. Myslíme si, že musíme být fundovaným odborníkem, než budeme moci se svými penězi skutečně dělat něco, co vzdáleně připomíná investování. Odkládání investování nás ve skutečnosti může stát víc, než si myslíme. Odborníci odhadují, že 40 % lidí zažilo finanční ztrátu kvůli odkládání.
Zvláštní situací odkládání se jeví důchod, který získáváme jako výplatu od státu při dosažení stanoveného věku. Starobní důchod je renta, kdy dostáváme peníze za to, že jsme v minulosti pracovali a odváděli daně a pojištění. Zajímavostí je, že o důchodu se nemluví jako o pasivním příjmu. Vždyť dostáváme peníze za to, že nic neděláme. Vše jsme si odpracovali v minulosti a nyní se jen těšíme odměnám. Problém důchodu při uvažování o pasivním příjmu je ten, že aktivně pracujeme 30–40 let. Tvořit a budovat pasivní příjem 30-40 let na to, abychom poté 10 nebo 20 let brali „odměnu,“ nedává pro mnoho přemýšlivých lidí smysl.
Citát, který reprezentuje pravdivou situaci v České republice.
„Lidé nemají trpělivost budovat 5 let podnikání, ale mají trpělivost 40 let chodit do práce.“
Etapy našeho života nás více či méně nutí k finančnímu zabezpečení. Dobrou zprávou je, že investorem se můžeme stát kdykoli. Ovšem, čím déle váháme, tím více přicházíme o největší aktivum, kterým je čas.
Platí tu přímá úměra. Čím dříve začneme, tím méně peněz musíme investovat, čím později tím více peněz musíme investovat, abychom ve stejný čas dosáhli stejného cíle.
Kolik peněz budeme potřebovat
Při investování je naším nejlepším přítelem nejen čas, ale také výhody, které nám přináší tzv. složené úročení – jev, který génius Albert Einstein označil za „osmý div světa.” Složené úročení výstižně popsal myslitel Ben Franklin: „Vaše peníze vydělávají peníze. A pak vyděláváte další peníze na penězích, které vydělávají vaše peníze.“
Pro lepší představu složeného úročení si uvedeme příklad:
letos investujeme 100 000 Kč s výnosem 10 %. To znamená, že na původní investici 100 000 Kč vyděláme 10 000 Kč, a ve výsledku máme 110 000 Kč. V následujícím roce neinvestujeme ani korunu navíc. Co se stane? Stále vyděláváme. Jak je to možné? Předpokládejme, že na zůstatku ve výši 110 000 Kč vyděláme stejný 10% výnos. Namísto 10 000 Kč jako v prvním roce, ve druhém roce získáme 11 000 Kč, protože oněch 10 % získáme z větší částky. Po dvou letech máme 21 000 Kč jen proto, že jsme nechali složené úročení dělat svou práci. V tom je krása složeného úročení. I kdybychom už nikdy neinvestovali ani korunu, díky tomu, že jsme začali investovat dříve, stále budeme mít náskok před někým, kdo se rozhodl začít investovat později. Čím déle mohou naše peníze využívat sílu složeného úročení, tím větší budou naše zisky.
Pokud namítáte: „Nemám právě volných 100 000 Kč.“ Obecně doporučovaná poučka zní, že bychom měli být schopni si odkládat z našeho pravidelného příjmu cca 10 % na spoření a 10 % na investice. Pokud zvládneme víc, je to skvělé. Pokud méně, nevadí. Klidně můžeme začít od stokorun. Velké výnosy samozřejmě nemůžeme očekávat. Ale co očekávat rozhodně můžeme je, že vylepšíme svou finanční (ne)gramotnost. A taktéž nevadí, že ještě nepůjde o investování pro pasivní příjem, ale spíš o spoření. Hlavní je začít. Postupně si můžeme budovat své portfolio.
Neplatí, že potřebujeme velké objemy peněz, abychom mohli investovat. Výnos je počítán procentuálně, tedy podíl ze zainvestované částky bude stejný. Důležité je si investici správně nastavit vzhledem k našim finančním možnostem. Investovat bychom měli jen tolik, kolik si můžeme dovolit. V žádném případě bychom neměli svůj rozpočet ohrozit. Je lepší nechat dostatek peněžních prostředků pro běžné fungování domácnosti (obvykle se doporučuje mít prostředky na pokrytí 3 až 6 měsíčních nákladů). Do investování bychom měli vkládat pouze takové peníze, které si můžeme dovolit ztratit. Ztráta je totiž vzhledem ke statistikám v investování velmi pravděpodobná.
Kolik peněz budeme potřebovat jsou v podstatě dvě otázky. Jedna je, jaké množství peněz musíme investovat? A druhá je, kolik peněz potřebujeme k dosažení pasivního příjmu? To se bude u každého lišit v závislosti na našich možnostech, výdajích, cílech, životním stylu a času. Pasivní příjem je možné vybudovat i bez peněz, ale v takovém případě je nutné vložit více vlastní práce, úsilí, pozornosti a trpělivosti. A bude trvat déle, pravděpodobně měsíce a roky. Jestli se rozhodneme pro cestu investování či pasivní příjem podpoříme penězi, náš start vydělávání pasivních peněz bude rychlejší.
Pro pasivní příjem neexistuje limit. Můžeme získat tisíce, desetitisíce, statisíce i miliony. Pravda je, že většinou směřujeme k částce, která pokrývá naše životní náklady, případně něco málo navíc. To nám umožní méně starostí, a především více času na činnosti, které chceme dělat.
Jak na to
Univerzální návod a postup, obzvlášť ten krok za krokem, NENÍ! Jediné, co existuje je cesta a směr, který zvolíme a kterým se vydáme.
Pasivní příjem obvykle získáváme třemi hlavními způsoby:
- investováním (používáme peníze, které máme, k vydělávání dalších finančních prostředků),
- budováním majetku (pořízené aktivum v průběhu času generuje peníze),
- sdílením majetku (využití nebo pronájem aktiv, které vlastníme).
Základním kamenem pro dosažení pasivního příjmu je totiž pokročilá míra finanční gramotnosti.Pokud jsme ještě v tomto smyslu negramotní, nezbývá, než začíst číst nebo vyhledat někoho, v této věci zkušenějšího, poradce. Můžeme se nechat inspirovat.Minimálně bychom měli rozumět pojmům, jako je diverzifikace, finanční riziko, likvidita, pasivní příjem, aktivní příjem, investice, přiměřené očekávání.
Vize, cíle a plány
Může se zdát, že na začátku našeho úsilí k dosažení pasivního příjmu je nejdůležitější stanovení cílů a plánování. Může se zdát, že ujasnění naší vize je nepotřebné.
Vize je definovaná jako představa ideálního stavu, kterého chceme v životě dosáhnout. Je to něco, po čem toužíme, aby nastalo. Je to naše vnitřní volání. Vize nám dokáže usměrnit pracovní kariéru. Vize nám dokáže významně posunout náš osobní život. Když máme jasnou vizi, jdeme určitým směrem. Máme radost z činností, které děláme a ty nás naplňují. Dává nám šanci stále se držet v mantinelech naší vize a správně směřovat. Vize jsou hodnoty a také smysl. Těm, kdo ji má, gratuluji. Předpokládám, že ji v hloubi duše má každý. Jen s ní třeba doteď nepracoval. Ujasnit si ji můžeme pomocí následujících otázek:
- Jaké jsou mé hodnoty?
- Jakým jsem člověkem?
- Jakým chci být člověkem?
- Čeho chci dosáhnout?
- Co bych chtěl(a) změnit?
- Jak bych chtěl(a) žít?
Ujasněná vize dává vyšší neboli hlubší smysl našim cílům. Cíl nám popisuje stav, kterého chceme dosáhnou v té či oné oblasti (chci být malířkou, chci plat 70 000 Kč, chci umět vařit). Může být i opakující např. každý týden napsat dva články. Cíl je oproti vizi více konkrétní, strukturovaný a lze k němu sestavit plán, resp. postup a proces, jak se k cíli dostat.
„Čas a peníze jsou do značné míry zaměnitelné pojmy“
Winston Churchill
Autorka: Jana Janečková
